Část veřejnosti jej milovala pro odvážný retro design, část jej odmítala a dávala mu různé přezdívky jako r...
Část veřejnosti jej milovala pro odvážný retro design, část jej odmítala a dávala mu různé přezdívky jako rozšlápnutá bota, žabička apod. Vnímání značky BMW veřejností bylo přece jen spíše přes klasické modely 3,5,7 řady a jejich verzí M3 a M5. Navíc si musíme uvědomit, že trh se znovu učil po více jak desetileté pauze malá kupé znovu milovat a to především díky Audi TT a Mercedesu SLK. BMW pak samozřejmě nechtělo zůstat pozadu. Čím si ale kupé absolutně získalo respekt, byly jeho nekompromisní jízdní vlastnosti a špičkový, léta vyzkoušený motor z M3 E36. V tomto směru mělo papírově téměř srovnatelné výkony s Porsche 911 a to už rozhodně nemohl nikdo ignorovat.
Všechny Z3 se montovaly v americkém závodě ve Spartanburgu a nejinak to bylo i u kupé a její verze M, o které budeme dnes psát. Právě u verze M se však pohonné jednotky pro změnu montovaly ručně v Německu a do USA se pak dovážely k usazení. Naštěstí pro nás se do Evropy dovážela silnější z obou verzí M a to konkrétně s motorem 3,2 litru o výkonu 321 koní (později 325 koní), zatímco pro americký trh byla určena verze s výkonem „pouhých“ 240 koní. Proč tomu tak bylo se mi bohužel nepodařilo zjistit. Cena M coupe nebyla nijak malá a dosahovala tehdy výše téměř 2 mil. korun. Když uvážíme, že například v Německu, za celou dobu prodeje bylo prodáno pouze něco přes 6 tisíc verzí Z3 coupe, tak je jasné, že M coupe je poměrně exkluzivní záležitosti.
